O tom jak pěstovat révu vinnou

Všichni víme, že réva vinná je liána, a proto při pěstění vycházíme z její podstaty.

O pěstování révy vinné je na netu mnoho webů a knih co bylo napsáno, proto se tomuto tématu budeme věnovat jen okrajově a zmíníme jen ty věci nezbytné.

Budeme se zde věnovat jen zapěstování mladé rostliny od výsadby, předjarnímu řezu, zeleným pracem a ochraně proti chorobám.

Výsadba révy vinné u zahrádkářů

Sazenice lze vysazovat na jaře i na podzim.

Z praktického hlediska je častěji používaná jarní výsadba. Obvykle ve druhé polovině dubna. Při jarní výsadbě je velmi výhodné, aby sazenice nebyly narašené, kvůli pozdním jarním mrazíkům. Po omrznutí se sazenice jen velmi těžko vzpamatovávají. Sazenice před výsadbou uchováváme v chladné místnosti (sklep atp.).

Příprava sazenic se odvíjí od druhu sazenic. Používáme sazenice hrnkované nebo prostokořenné. Naše loňské hrnkované řízkovance není třeba předpřipravovat. Prostokořenné sazenice si připravíme aspoň jeden den dopředu. Sazenice zkontrolujeme a zastřihneme na dvouoký čípek. Pokud máme sazenice zastřižené a zavoskované, tak čípek nestříháme. Dále zastřihneme kořeny na délku cca 10cm a poté sazenice máčíme ve vodě až do samotné výsadby(cca 12-24hodin).

Výsadba u zahrádkářů se provádí ručně do vykopaných jamek. Jamka by měla být dle odborné literatury hluboká nejméně 50cm a podobně i široká.

Nám, ale postačí pro náš jarní způsob výsadby hloubka 40cm a šířka 15-20cm. Hlavní kořenový systém rostlin by měl být v hloubce cca 30cm.

Náš způsob výsadby je trošku náročnější, ale výhodný kvůli případné ruční zálivce a pro zamezení nežádoucího růstu rosných kořínků, které bychom stejně museli vyhrabat a odstranit, kvůli zdravější a delší životnosti rostlin. Sazenici sadíme do správné hloubky a zasypeme vrstvou kompostu cca 10cm nad kořeny a utužíme. Pokud máme k dispozici roubované sazenice, tak místo roubování musí být cca 5cm nad terénem. Zbytek jamky vyplníme slámou. Rosné kořínky se netvoří nebo jen v omezené míře. Sláma nám sazenice upevní a hlavně usnadní vsakování vody až ke kořenům, při případné ruční zálivce. Po narašení rostlin, ale kvůli hrozícím pozdním mrazíkům raději až ve druhé polovině května, provedeme podlom a ponecháme na sazenici jen jeden nejsilnější letorost, na kterém dále provádíme vyštipování zálistků až do výše cca požadovaného kmínku nebo plánovaného kordónu. Na konci podzimu slámu vyměníme za kompost a utužíme ho. První zimu je lepší mít sazenice i přihrnuté hrůbkem zeminy.

Grafické znázornění způsobů zapěstování silných plodných rostlin dle vitality sazenic. 

Obvyklé druhy vedení révy vinné

Rýnsko-hessenské vedení

Rýnsko-hessenské vedení je tvar, u něhož se většinou aplikuje Guyotův řez. Řez je založený na využívání a střídání čípku a tažně. Při zapěstování tvaru je třeba dodržovat zásady, které budou minimalizovat vzájemné zastínění listových stěn. Výška kmínku cca 40-80cm je zcela optimální, protože je možno takový tvar dobře ručně ošetřovat. Kmínek by měl končit cca 10cm pod vodicím drátem.

Způsoby tvarování tažňů jsou do podoby plochého tažně, tažně do mírného oblouku a tažně do vysokého oblouku.

Při tvarování způsobem plochého tažně postačí pouze jeden vodící drát. Při tvarování tažňů do oblouku je třeba mít v drátěnce vodicí drát a ohýbací drát. V drátěnce jsou ještě dvojdrátí sloužící k upevňování zelených letorostů do svislé polohy. Prakticky se využívá minimálně tří dvojdrátí.

U tvarování způsobem plochého tažně je ideální, aby byl vrchol kmínku cca 10cm pod vodicím drátem. Tato vzdálenost umožňuje tvarovat tažeň do plynulého oblouku v místě srůstu s kmínkem. Při prudkém ohybu jsou částečně zaškrcená vodivá pletiva. Tvarování plochého tažně se používá při délce tažně cca 8-12 oček.

Tvarování do mírného oblouku je patrně nejobvyklejším způsobem tvarování tažňů. Vzdálenost drátu vodícího a drátu ohýbacího bývá obvykle 10-15cm. Při tvarování je třeba dbát na to, aby byla prostřední část tažně nejvýše a oblouk byl pozvolný přes ohýbací drát dolů k drátu vodícímu. Tento způsob vedení tažně se nejčastěji využívá při délce tažně cca 12-16 oček. Při tomto způsobu tvarování je růst letorostů rovnoměrný.

Při tvarování tažně do vysokého oblouku je vzdálenost vodícího drátu a drátu ohýbacího větší cca 15-30cm. Počet oček na tažni potom může být cca 16-22. Na tomto způsobu vedení tažně bývá růst letorostů již méně vyrovnaný.

Kordónový tvar

Kordónové rameno se tvaruje podobně jako první plochý tažeň rýnsko-hessenského vedení s důrazem na podlom v následujícím roce. Tímto podlomem si zajistíme pravidelný odstup plodného dřeva pro tvarování na plodné čípky či krátké tažně. Umístění plodného dřeva by mělo být na horní straně kordónového ramena. Kordónové rameno bude postupně tloustnout a proto je potřeba zajistit dostatek prostoru. Délka kordónového ramena může být v závislosti na hustotě plodných čípků cca 2-3m.

Různé modifikace kordónového ramena lze využít na pergoly, zábradlí, podél zdí domů či garáží nebo při vedení do horních pater domů. Rameno lze i postupně prodlužovat.

Tvar vertiko

Je to svislý(vertikální) kordónový tvar, pro který je možno použít obvyklou drátěnku rýnsko-hessenského vedení bez ohýbacího drátu. Jen kvůli vyšší výšce ramene je potřeba zvolit odpovídající oporu kmínku kovovou tyčkou(roxorem). Jednotlivá patra dvou až tří plodných čípků nebo dvou krátkých tažňů se zakládají v místech vedení drátů. Obvykle se zapěstovávají tři patra plodného dřeva. Tvar vertiko bývá náročnější na zelené práce, zejména na podlom a čištění kmínků. Tvar vertiko bývá méně náročný na prostor, proto je vhodný i do skleníků.

Zelené práce - nejdůležitější!

Zelené práce ovlivňují zdravotní stav keře, kvalitu hroznů a
optimální průběh fotosyntézy.

Náročnost a způsob provádění zelených prací se odvíjí od požadavků jednotlivých odrůd révy, klimatických podmínek stanoviště, požadavků a citu vinohradníka.

Čištění kmínků provádíme co nejdříve a po celou dobu vegetace. Odstraňujeme nežádoucí neplodný obrost ze starého dřeva kmínků. Pokud potřebujeme omladit a nahradit staré zakroucené dřevo na vrcholu kmínku, ponecháme jeden výhodně postavený letorost rostoucí ze starého dřeva. Ten pak v následujícím roce řežeme na dvouoký čípek a v dalším roce již na plodný tažeň.

Podlom patří mezi klíčové operace zelených prací ovlivňujících násadu hroznů, zdraví a mikroklima keře. Cílem podlomu je optimalizace vzdušnosti keře a násady hroznů. Podlom se nejčastěji provádí při velikosti letorostů cca 15cm, kdy jsou již patrná a dobře rozeznatelná květenství a pominula hrozba jarních mrazíků. Z jednoho očka mohou vyrůstat i tři letorosty. Většinou se ponechává jen jeden letorost z jednoho hlavního očka, obvykle ten nejsilnější a nejplodnější. U odrůd s krátkými internodii a tím pádem velmi hustým uspořádáním letorostů se u podlomu ponechává na keři letorost vyrůstající z každého druhého hlavního očka. Proto na toto musíme myslet už při řezu tažňů a ponechat tažeň s dvojnásobným počtem oček. Optimální rozestup letorostů na tažni bývá obvykle cca 15-20cm. U podlomu také pamatujeme na tvorbu letorostů pro plodnost v příštím roce.

Upevňování letorostů do drátěnky je klíčovou operací z pohledu rozmístění letorostů v drátěnce. Tento zásah výrazně ovlivňuje architekturu keře, vzdušnost a zdraví listové stěny. První dvojdrátí by mělo být cca 20cm nad tažněm. Další minimálně dvě dvojdrátí s odstupem cca 40cm.

Osečkování letorostů ovlivňuje translokaci asimilátů ve prospěch hroznů. Osečkování vede k přerušení hlavní osy letorostu. Po osečkování dochází k intenzivnímu růstu zálistků. K nežádoucímu zahuštění keře a žádoucímu zvýšení proudění asimilátů v oblasti hroznů. Osečkování před kvetením podporuje výnos. První osečkování kolem doby kvetení, nejpozději však do 20. dne po odkvětu, podporuje růst bobulí. Později provedené první osečkování podporuje kvalitu bobulí. Prostřednictvím osečkování se využívá zvýšená fotosyntéza zálistků. Druhé a další osečkování se provádí výše než předešlé. Po osečkování by letorosty neměly převisat přes dvojdrátí, aby se nezhoršovalo mikroklima keře.

Vylamování zálistků a odlistění zóny hroznů má vliv na oslunění, teplotu a kvalitu hroznů. Za nejintenzivnější sluneční záření lze považovat záření v době od 11 do 16  hodiny. Samozřejmě v závislosti na orientaci řad nebo samostatně rostoucích keřích. V řadách orientovaných směrem sever-jih bývá v poledních hodinách v zóně hroznů žádoucí stín. Listy přirozeně způsobují zastínění hroznů. Zcela ideální je, aby v době nejintenzivnějšího slunečního záření, dopadalo do zóny hroznů rozptýlené sluneční záření, způsobené právě listy umístěnými nad zónou hroznů a při tom byla zóna hroznů dostatečně vzdušná. Zvýšenou vzdušností zóny hroznů nepřímo omezujeme rozvoj plísní a houbových chorob hroznů. 

          "Sám jsem přesvědčen, že nejvhodnější je odstranit listy přímo se dotýkající hroznů."

Nejvhodnější termín pro odlistění zóny hroznů se jeví doba po odkvětu při nasazování bobulí.

Je jasné, že rozsah odlistění zóny hroznů se nejvíce liší dle tvaru a vedení révy. Například více odlisťujeme zónu hroznů v řadách orientovaných sever-jih a méně třeba u vedení na jižní stěně domu. Nejčastěji doporučované množství listů k odstranění bývá 2-4 v závislosti na délce internodií dané odrůdy. Přílišné odlistění zóny hroznů vede k nežádoucímu přehřívání bobulí, které způsobuje negativní metabolismus a biochemii bobulí. U modrých odrůd může listová plocha chybět ve vztahu fotosyntézy a tvorby cukrů. Vylamováním a zaštipováním zálistků docilujeme vzdušnosti celého keře. Úplné vylamování zálistků je žádoucí v zóně hroznů a zaštipování výše na keři. Tímto zaštipováním využíváme i asimilační schopnosti zálistků a tím i tvorby cukrů.

Redukce násady hroznů se provádí kvůli rovnoměrnému dozrávání hroznů. V méně příznivých podmínkách je potřebná redukce násady. Ta se provádí technologií odstranění celých hroznů nebo půlením hroznů. Při nadměrné násadě hroznů odstraňujeme výše postavené celé hrozny, tak abychom ponechali dva hrozny na letorostu níže postavené. Níže postavený hrozen na letorostu se dříve vybarvuje a rychleji dozrává. Půlení hroznů provádíme u odrůd s dlouhým hroznem pro rovnoměrnější vyzrávání bobulí v hroznu a pro rozvolnění příliš hustých hroznů. Rozvolnění hroznu nepřímo napomáhá omezení rozvoje chorob. Optimální termín redukce násady hroznů bývá měsíc po odkvětu. Půlení hroznů provádějte opatrně štíhlými nůžkami a za slunečného počasí, tak aby došlo k co nejmenšímu poškození zbývajících bobulí v hroznu. Způsobené rány musí co nejdříve zaschnout, aby nedošlo k nežádoucímu rozvoji chorob.

Redukce násady hroznů je velice nutná u mladých rostlin 2-4 roky. Pro laiky mám jednoduchou radu:               Má-li letorost na začátku kvetení délku větší než metr, klidně na něm nechte jeden celý hrozen.                           Má-li letorost délku menší než metr, nechte na něm jen půlku hroznu.                                                                       Je-li letorost kratší než půl metru, odstraňte všechny hrozny.

Boj proti chorobám, je-li nutný

Vzhledem k tomu, že se snažíme pěstovat odolnější PIWI odrůdy, používáme postřiky povolené v ekologickém zemědělství a v menší míře.

První preventivní postřik provádíme proti přezimujícím roztočům při rašení révy 10.-20.dubna(BBCH 03-07) přípravkem Kumulus. Druhý preventivní postřik provádíme proti padlí 10.-20.května(BBCH 13) přípravkem Kumulus. Třetí postřik následuje 1.-10.června(BBCH 57) před kvetením révy proti plísním přípravky Kumulus a Champion. Čtvrtý postřik provádíme proti plísním po odkvětu 20.-30.června(BBCH 71) přípravky Kumulus a Champion. Další neméně důležitý postřik proti chorobám následuje koncem července(BBCH 75-77) přípravky Kumulus a Champion. Od začátku do konce srpna stačí již jen preventivní postřiky proti padlí přípravkem Kumulus v 10 denních intervalech.

Postřiky provádíme za slunečného počasí a ideálně navečer.

Velmi důležitou preventivní bio ochranou proti chorobám jsou správně a včas provedené zelené práce!

Na preventivní postřiky lze také použít přípravek "ZDRAVÁ réva - odolnost révy" od AgroBio Opava. Souprava obsahuje dva přírodní produkty z bylin pro odolnost révy vinné.

Jarní rašení révy lze ovlivnit zimním řezem

Zimní řez révy vinné také nabízí několik možností, jak snížit poškození jarními mrazy.

Jednou z možností je oddálení rašení révy vinné prostřednictvím termínu zimního řezu. Zásobní látky jsou velmi důležité pro vývoj révy vinné mezi rašením a kvetením. Intenzivní slzení představuje neproduktivní ztrátu zásobních látek. Cestou, jak oddálit rašení, je proto řez v době, kdy již réva vinná intenzivně slzí. V našich podmínkách se jedná většinou o konec března až začátek dubna. Na termín řezu reaguje réva vinná opožděným rašením a může tak uniknout poškození jarními mrazy.

Druhý způsob je často vidět v Německu, kdy je na keřích s plánovaným jedním tažněm jeden tažeň vyvázaný a druhý tažeň nevyvázaný. Na nevyvázaném tažni je vidět intenzivní rašení nejhornějších oček. Funguje zde totiž apikální dominance, kdy růst vrcholových oček potlačí rašení oček postavených níže. Nevyrašená očka proto nemusí být poškozená jarními mrazy. Poté, co se na vyvázaném tažni projeví zmrznutí letorostů, tento tažeň se odstřihne a vyváže se dosud nevyvázaný tažeň, který po vyvázání začne rovnoměrně rašit.

V Německu se zkouší také tzv. dvojitý řez na kordónových tvarech. Při zimním řezu se provede předřez, kdy se požadované čípky zakrátí na  délku polotažňů asi na 60cm. U těchto polotažňů bude opět fungovat pravidlo apikální dominance, kdy letorosty z vrcholových oček potlačí rašení níže postavených oček. Po přechodu jarních mrazů se potom polotažně zakrátí na 2-3 očka, na kordónovém rameni. Při tomto způsobu však může docházet k výraznějšímu opoždění rašení, které může představovat 20-30 dnů. Zákonitě je tím potom horší i zralost hroznů, protože má celá vegetace zpoždění. Tento způsob by byl proto vhodný hlavně pro rané odrůdy nebo pro odrůdy s rychlou akumulací cukrů během zrání.

Přikládám odkaz na názorná poučná videa z vinohradu s prof. Pavlem Pavlouškem z Mendelovy Univerzity v Brně.